Jak se slaví Día de los Muertos (Den mrtvých) v Mexiku? A jaká je historie Día de los Muertos? Jaké jsou symboly mexického svátku Día de los Muertos, kdo to je La Catrina a jaký je rozdíl mezi Día de los Muertos a Halloweenem nebo našimi Dušičkami? Tenhle článek vám tohle všechno prozradí, a ještě mnohem víc!
Každý rok, mezi 31. říjnem a 2. listopadem, se Mexiko rozzáří světly milionů svíček a barvami květin a slaví se Día de los Muertos. Duše mrtvých se, alespoň podle víry, na chvíli vracejí mezi živé. V Mexiku se o smrti nemlčí nebo nemluví potichu. Nechodí se kolem ní po špičkách, neodvrací se od ní zrak. Naopak, zpívá se o ní a tančí se s ní v ulicích.
Pojďme se spolu ponořit do symboliky Día de los muertos a naučit se u toho pár nových slovíček. Naučíme se i upéct pan de muerto – chléb mrtvých. Ale nebojte, je to chléb mrtvých, ne chléb Z mrtvých :)!
A protože Mexičané o smrti mluví s nadhledem a často s pořádnou dávkou černého humoru (protože smát se smrti neznamená ji zlehčovat, ale přijmout ji jako součást života), přidáme si i pár výrazů, jak se v Mexiku říká, že někdo zemřel… no, vlastně spíš, že natáhnul bačkory.
Día de los Muertos – co to vlastně je?
Día de los Muertos, doslova Den mrtvých, je svátek, který se slaví hlavně 1. a 2. listopadu po celém Mexiku. Ale na rozdíl od našich Dušiček vůbec není smutný ani truchlivý, je to oslava života, vzpomínek a rodiny. A taky chvíle, kdy se svět živých a mrtvých na okamžik propojí. Podle tradice se právě v těchto dnech duše zesnulých vracejí domů, aby strávily noc se svými blízkými. A rodina je samozřejmě vítá tak, jak se na Mexiko sluší a patří 🙂 Jídlem, hudbou, květinami a smíchem! Je to svátek, který neuctívá smrt, ale život. Všechno, co po lidech zůstává, a všechno, co nás spojuje i po tom, co odejdeme.
Po celém Mexiku se ulice měst plní oranžovými květy cempasúchil, na náměstích stojí obrovské oltáře plné svíček, barevných lebek a koster, na fasádách a mezi domy visí papel picado, pestrobarevné papíry, které se třepotají ve větru.
Z každého rohu na vás kouká elegantní kostra s kloboukem La Catrina, která se stala symbolem celého svátku. Mexiko se prostě během těchto dnů promění v moře barev, světel a vůní. Hřbitovy se rozsvítí stovkami svíček, města pořádají průvody s tancujícími kostlivci.
Když jsem chodila v Mexiku na základní školu, každá třída jsme každoročně na školním dvoře připravovala svůj vlastní oltář, vyhlašovala se pak soutěž o ten nejkrásnější.
Když jsem pracovala na Velvyslanectví Mexika v Praze, každý rok jsme ve vestibulu budovy stavěli nádherný oltář, stejně, jako to dělají všechny mexické ambasády po světě. Bere se to zkrátka velmi vážně nejen v Mexiku, ale všude, kde Mexičané žijí.
A i já každoročně připravuji doma malý altar s ofrenda pro dědy i babičky, dva pejsky a teď už i manželovy prarodiče. Co kdyby to byla pravda a vážně se sem na tu jednu noc mohli vrátit? Tak ať vědí, kudy jít a mají tam něco k jídlu a pití :).
Historie Día de los Muertos – jak to všechno začalo
Ještě dlouho před tím, než na dnešní mexickou půdu vkročili Španělé, měli místní národy, třeba Aztékové, Mayové, Purepéchové nebo Zapotékové, své vlastní pohledy na život a smrt, které byly diametrálně odlišné od těch evropských.
Aztékové, smrt a cyklus života
Pro Aztéky smrt nebyla konec. Byla jen přechod do jiné fáze existence, návrat do přírody, do světa předků. Duše se podle jejich víry vydávala na cestu do Mictlánu, aztéckého podsvětí, kterým vládli Mictlantecuhtli a Mictecacíhuatl, pán a paní smrti. A právě Mictecacíhuatl, bohyně smrti, je považována za pramatku dnešního svátku Día de los Muertos.
Aztékové věřili, že svět žije v neustálém cyklu zrození, smrti a znovuzrození. Proto smrt nebyla tragédií, ale přirozenou součástí koloběhu života. Když někdo zemřel, rodina ho neoplakávala, ale připravovala mu dary, jídlo a obětiny, aby měl na cestě na onen svět dostatek sil.
Přesně tenhle princip přežil do dnešních „ofrendas“, oltářů, které Mexičané chystají svým blízkým.
A pak přišli Španělé
V 16. století na území dnešního Mexika dorazili conquistadores, španělští dobyvatelé a s nimi i katolická víra.
Církev chtěla původní „pohanské“ zvyky vymýtit, ale Aztékové si svou spiritualitu nenechali vzít.
A vzniklo něco jedinečného, tradice, která spojuje katolické rituály s předhispánskou vírou v cyklus života a smrti, jeden z nejautentičtějších kulturních fenoménů na světě, který dnes UNESCO chrání jako nehmotné kulturní dědictví lidstva.
Původní svátky věnované smrti, které se slavily kolem léta, byly postupně přesunuty na 1. a 2. listopadu, tedy na období evropských svátků Všech svatých (Día de Todos los Santos) a Dušiček (Día de los Fieles Difuntos).
Symboly svátku Día de los Muertos
Na první pohled je Día de los Muertos vizuálně nádherný: všude ozdobené altares – oltáře, calaveras – lebky, ať už cukrové, čokoládové, papírové nebo keramické, masky, svíčky, květiny, vůně kadidla a čerstvě upečeného pan de muerto. Ale každý prvek má taky svůj hluboký význam.
Altar de muertos a ofrenda – oltář, který spojuje dva světy
Rodiny staví oltář (doma nebo na hřbitově), který má vést duši zesnulého zpět mezi živé. Každý detail na oltáři má svůj smysl a nic tu není náhodou. Všechno má pomoci duším najít cestu domů a cítit se znovu mezi svými:
Agua – Voda. Bez vody by nebyl život. Proto na oltáři nesmí chybět. Je to symbol čistoty a života. Slouží k utišení žízně po dlouhé cestě z podsvětí.
Calaveritas de azúcar –Cukrové lebky. Připomínka, že smrt je stálou součástí života a že není třeba se jí bát.
Velas – Svíčky. Světlo, které ukazuje duši správnou cestu. Každý plamen představuje jednoho zesnulého, kterého rodina vzpomíná.
Flor de cempasúchil – Oranžový měsíček, který v Mexiku rozkvétá právě na podzim. Jeho barva a vůně vede duše zpátky mezi živé.
Copal e inscienso – Kadidlo a kopál. Jejich kouř očišťuje prostor, odhání zlé duchy a otevírá cestu duším, které se vracejí.
Papel picado – Barevné vystřihované papíry představují vítr, jeden ze čtyř živlů, a také křehkost života.
Foto del difunto – Fotografie zesnulého. Díky ní duše ví, že ji rodina pořád miluje, že má kam se vrátit.
Comida y bebida – Jídlo a pití. Oblíbené pokrmy a nápoje zemřelého, aby se po návratu mohl posilnit.
Pan de muerto – Chléb mrtvých. Kulatý sladký chléb, který symbolizuje tělo zemřelého a cyklus života.
Sal– Sůl. Očišťuje duši a chrání ji během jejího návratu.
Objetos personales – Osobní předměty. Věci, které měl zesnulý rád nebo používal, třeba hračky, kniha, hudební nástroje
Comida en la ofrenda – jaké jídlo se dává na oltář na Día de los Muertos?
Jídlo se na altar se nedává jen pro parádu, má nakrmit duše, které se vracejí domů, po dlouhé cestě z podsvětí samozřejmě dostanou hlad. A vůně jídla jim pomáhá najít cestu a připomíná, že jsou stále součástí rodiny.
Každý oltář je jiný, ale některé pokrmy se opakují po celém Mexiku:
- Tamales – kukuřičné těsto plněné masem, zabalené v listu kukuřice.
- Mole – omáčka z čokolády, chilli a koření, často s kuřecím masem.
- Pozole – tradiční kukuřičná polévka s masem, salátem, ředkvičkami.
- Pan de muerto – sladký chléb se symboly kostí, který se peče jen na toto období.
- Ovoce – hlavně pomeranče, guavy nebo jablka, které symbolizují hojnost a čerstvost.
- Káva, čokoláda nebo atole – teplé nápoje, které zahřejí duši.
- Tequila, mezcal nebo pulque – malý panák pro ty, kdo si rádi připili i za života.
Calaveritas de azúcar – cukrové lebky
Cukrové lebky, tedy calaveras de azúcar (nebo zdrobněle calaveritas, “lebčičky”) patří k nejznámějším symbolům Día de los Muertos. Jejich smysl je hlavně dekorativní a symbolický. Zdobí oltáře vedle svíček, květin, chleba mrtvých a fotek zesnulých.
Tradice sahá až do 16. století a vznikla spojením španělských a původních aztéckých zvyků. Dřív se při obřadech používaly skutečné lebky, ale postupně je nahradily ty cukrové, vyrobené technikou alfeñique.
Alfeñique je starodávná technika výroby sladkostí, která se do Mexika dostala právě ze Španělska. Směs se dělá z cukru, citronu, bílku a vody. Výsledkem je hmota podobná marcipánu, kterou lze tvarovat a sušit do pevných forem. Vznikne z ní krásně tvrdá, lesklá lebka, která vydrží celé týdny.
Lebky se pak zdobí barevným cukrem, korunkami, spirálami a jmény. Někdy se jmény těch, kteří zemřeli, jindy těch, kteří jsou stále mezi námi. Takové se tomu člověku dávají jako dar s připomínkou: „Nezapomeň, i na tebe jednou dojde.“ 😄
Flor de cempasúchil
Žádný Día de los Muertos by se neobešel bez zářivě oranžových květů cempasúchil.
Jejich původ sahá až k Aztékům, kteří věřili, že vůně těchto květů ukazuje duším cestu domů. Cempasúchil je už od začátku října všude plno. Nejdřív na trzích, pak na oltářích, na ulicích i na hrobech.
Symbolizuje krásu, ale i pomíjivost života. Barva květů připomíná slunce, symbol života, který nezhasíná ani po smrti. Říká se, že když projdeme mezi květy cempasúchil, můžeme na chvíli ucítit přítomnost těch, které jsme milovali.
Papel picado
Dalším typickým symbolem Día de los Muertos je papel picado. Papel picado jsou barevné papíry s vyřezávanými vzory (lebky, kostry, květiny, svíčky, andílci, srdce…), které se třepotají ve větru nad oltáři i ulicemi, často jsou natažené mezi domi přes celou šířku ulice. Zdobí se jimi ale přímo i oltáře. Každý list představuje vzduch, jeden ze čtyř živlů, a zároveň křehkost života. Když se pohupuje ve větru, říká se, že je to znamení, že duše jsou přítomné.
La Catrina – aristokratka mezi kostrami
Vysoká, štíhlá dáma v klobouku, elegantní až na kost.
Postavu La Catriny vytvořil na začátku 20. století mexický ilustrátor José Guadalupe Posada, který si tehdy dělal legraci z Mexičanů napodobujících evropský styl. Jeho kresba La Calavera Garbancera – kostra dámy s okázalým kloboukem – měla být satirou, připomínkou, že na konci jsme si všichni rovni, ať už nosíme hedvábí nebo pončo.
O několik desetiletí později si ji půjčil slavný malíř Diego Rivera a dal jí podobu, jakou známe dnes. Na svém murálu „Sen nedělního odpoledne v parku Alameda“ (Sueño de una tarde dominical en la Alameda Central) jí oblékl elegantní šaty, přidal péřovou štólu a pojmenoval ji La Catrina.
Mimochodem, pokud budete v Mexico City, tenhle murál můžete vidět naživo v Museu Mural Diego Rivera, o kterém píšu i v mém průvodci po Mexico City.
La muerte es democrática, ya que a fin de cuentas, güera, morena, rica o pobre, toda la gente acaba siendo calavera. – José Guadalupe Posada
Calaveras literarias – poezie, která se směje smrti
Calaveras literarias jsou krátké veršované básničky, které se v Mexiku píší okolo Día de los Muertos. Ale nejsou vůbec o truchlení, naopak jsou plné humoru, nadsázky a lásky k životu. V několika rýmech připomínají blízké, nebo si utahují z kamarádů, politiků a celebrit.
První známé calaveras se objevily už v 19. století. Původně se jim říkalo panteones a měly podobu satirických epitafů, které parodovaly tehdejší zvyky i společnost. Dokonce bývaly cenzurované, protože si často dělaly legraci z politiků. Doprovází je často kresby kostlivců, třeba právě Catriny.
Frida pintaba dolores,
y amores en su pared,
vino la Flaca elegante,
y dijo: “¡qué arte, mujer!”
Frida se rió tranquila,
“no temas, flaquita, ven,”
y juntas se fueron bailando,
entre pinceles y edén.
Calavera literaria, kterou mi složila AI. Zkuste si ji přeložit a nechat si napsat svoje calaveras!
Ale povídejte si s AI španělsky, nešvindlujte!
Jak se slaví Día de los Muertos – día por día
Oficiálně se Día de los Muertos slaví 1. a 2. listopadu, ale v mnoha částech Mexika se oslavy rozjíždějí už od konce října, výzdobu už v ulicích potkáte i v polovině října.
Dodržují se především ty hlavní dva dny, ale dle tradice se už duše začínají na náš svět vracet mnohem dříve. Takže pro spoustu Mexičanů se už od posledního říjnového týdne vzpomíná na všechny duše, které přešly al más allá, na druhou stranu.
A každé datum má svůj význam!
27. října – Almas de Mascotas (duše mazlíčků)
Tento den je věnovaný zvířecím duším: psům, kočkám i jiným mazlíčkům, kteří byli součástí rodiny. Je to poměrně nová tradice, ale rychle se rozšířila po celém Mexiku.
Na oltář se dávají jejich fotky, hračky, obojky a pamlsky jako poděkování za věrnost a bezpodmínečnou lásku.
28. října – Almas con muerte trágica (duše, které zemřely tragicky)
Tento den patří těm, kteří zemřeli náhle nebo tragicky. Při nehodách, násilí nebo jiných nešťastných událostech. Lidé zapalují svíčky a kladou květiny, aby těmto duším pomohli najít světlo a klid. Říká se, že přicházejí jako první mezi lidskými dušemi, protože potřebují více vedení než ostatní, kvůli tomu, jak byli nečekaně vyrváni ze života.
29. října – Ánimas del purgatorio (duše z očistce)
Tento den je věnován duším, které zůstaly v očistci. V některých oblastech se také věří, že se vracejí lidé, kteří zemřeli utonutím nebo v souvislosti s vodou.
30. a 31. října – Infantes sin bautizo (duše nepokřtěných dětí)
Tyto dva dny patří dětem, které nebyly pokřtěny. Oltáře bývají zdobené růžovou nebo bílou barvou, hračkami, sladkostmi a drobnými ozdobami.
Někde se 30. říjen zároveň považuje i za den zapomenutých duší – těch, na které už nikdo nevzpomíná.
1. listopadu – Día de Todos los Santos (Den všech svatých)
Tento den je oficiálně Den všech svatých, uznávaný i církví.
Podle víry přicházejí duše dětí, čisté a nevinné, aby navštívily své rodiny.
Na oltář se dávají jejich oblíbené sladkosti, mléko, hračky a drobné pokrmy.
Kořeny tohoto dne sahají až do 7. století, kdy papež Bonifác IV. vyhlásil svátek Všech svatých, aby nahradil pohanské oslavy.
2. listopadu – Día de los Fieles Difuntos (Den věrných zemřelých)
Právě v tento den vrcholí celé oslavy Día de los Muertos.
Druhý listopad patří všem dospělým duším, které se vracejí domů, aby byly na chvíli se svými blízkými.
V různých částech Mexika se tento svátek slaví trochu jinak.
V některých regionech, třeba v Michoacánu nebo Oaxace, se rodiny většinou scházejí přímo na hřbitovech.
Čistí hroby, přímo na nich připravují oltář a ofrenda, zdobí je květinami cempasúchil, rozsvěcují stovky svíček, přinášejí jídlo, které měl jejich blízký rád a zůstávají tam celou noc. Zpívají písně, často tam hrají mariachis nebo banda, modlí se, vypraví se historky…
A smrt je tam přítomná jako součást života.
Jinde se svátek slaví v rodinném kruhu doma, u altar de muertos, na kterém už připravili ofrenda s fotografiemi zesnulých, svíčkami, jídlem, pan de muerto, květinami a věcmi, které měli rádi.
Rodina zapálí svíčky, pomodlí se, někdy pustí jejich oblíbenou písničku nebo si připije tequilou.
Ale ať už se slaví na hřbitově nebo doma, smysl zůstává stejný:
pozvat duše zpátky domů, alespoň na jeden večer, a říct jim, že na ně nezapomínáme.
Día de los Muertos v popkultuře
Día de los Muertos se stal inspirací pro desítky filmů a uměleckých děl. Nejznámější je asi Pixarovské „Coco“, to vlastně taky Día de los Muertos a celou tu jeho vizuální stránku zpopularizovalo po celém světě.
V Bondovce „Spectre“ zase vidíme fiktivní průvod v Mexico City. Ten film a hlavně průvod v něm byl tak ikonický, že Mexiko City začalo průvod skutečně pořádat.
A výtvarníci po celém světě (od Fridy Kahlo až třeba po dnešní tatéry) dodnes používají motivy calaveras a catrinas jako symbol odporu vůči strachu ze smrti. I moje rameno jedna taková zdobí :).
Jak se v Mexiku řekne, že někdo zemřel
V Mexiku se smrt bere s větším nadhledem, než u nás. Tady je pár mexických frází, které vyjadřují, že někdo natáhnul bačkory. Tedy pardon, že umřel.
Colgó los tenis
Doslova „pověsil tenisky“.
Běžně používaný, odlehčený výraz, podobný našemu „natáhl bačkory“.
Ya se petateó
Z lidového slova petate – rohož, na které se dřív spalo i balilo tělo zesnulého.
Když se někdo „petateó“, znamená to, že se zabalil do rohože, tedy zemřel.
Estiró la pata
Doslova „natáhl hnátu“.
Známý i ve španělštině z jiných zemí.
Se lo llevó la calaca
La Calaca je slangové označení pro Smrtku (kostlivce).
Fráze znamená „odnesla si ho Smrtka“.
Velmi mexické, používá se běžně i žertem.
Le dio el patatús
Znamená, že někoho „trefilo“.
Buď doslova mrtvice, nebo obrazně náhlá smrt.
Cantó Las Golondrinas
Las Golondrinas („Vlaštovky“) je slavná mexická píseň, která se hraje při loučení nebo odchodu. Když si ji někdo zazpíval, znamená to, že odešel nadobro.
Ya se lo cargó el payaso
Doslova „už ho sebral klaun“.
Sarkastický způsob, jak říct, že někdo zemřel.
Chupó faros
Cucal Faros (značka cigaret Faros).
Říká se, že odsouzencům na smrt dřív dávali poslední cigaretu,
a značka těch cigaret se jmenovala Faros. Takže kdo „chupó faros“,
ten „si vykouřil tu poslední“.
Se lo llevó la flaca
La flaca – „hubená“ – je další přezdívka pro Smrt.
Znamená totéž co „se lo llevó la calaca“, ale zní ještě familiárněji.
Visitó a la Parca
La Parca je tradiční postava smrti s kosou.
Doslova „navštívil Smrt“.
Le dio cruda eterna
Cruda znamená kocovina.
Dostal věčnou kocovinu = už se z ní nikdy neprobudí.
Typicky mexický černý humor.
Estiró las chancla
Stejný princip jako estiró la pata, ale s „žabkami“ (chanclas).
Colgó los guantes
Pověsil rukavice na hřebík – jako boxer, který skončil s kariérou.
Znamená, že dotyčný ukončil životní zápas.
Se nos adelantó
Doslova „předběhl nás“.
Velmi častý, citlivý způsob, jak říct, že někdo zemřel.
Se fue a bailar con la calaca
Odešel tancovat se Zubatou.
Se le acabó el corrido
Corrido je mexický baladický zpěv o hrdinech.
Když někomu „dohraje jeho corrido“, jeho příběh se uzavřel.
Se fue a visitar a San Pedro
Odešel navštívit svatého Petra.
Se mudó al otro barrio
Přestěhoval se do jiné čtvrti.
Typicky mexické, smrt se bere jen jako změna adresy.
Recept na pan de muerto – nejtradičnější pokrm Día de los Muertos
Pojďme si upéct pan de muerto, tradiční „chléb mrtvých“, který se vždycky v říjnu peče po celém Mexiku na počest zesnulých. Nebojte, fakt je to úplně obyčejné sladké pečivo z mouky, másla a cukru, ne z popela po prababičce. 😅
Tenhle chléb má tvar kruhu, který symbolizuje koloběh života a smrti, a na povrchu zdobené „kosti“ připomínají ty, kteří tu byli před námi. Doprostřed se dá kulička z těsta, která symbolizuje lebku.
Recept vám nechám ve španělštině, protože naučit se pár nových slovíček jde nejlíp, když u toho něco voní z trouby :). A záměrně vám k tomu nedám překlad ani nenechám slovníček. Tím, že si to budete třeba muset přeložit a slovíčka si vyhledat, se toho nejvíc naučíte. Ale zkuste to poctivě, fakt si to hledejte ve slovníku, nenechte to celé na AI. 🙂
Receta: Pan de muerto (pan tradicional del Día de los Muertos)
Ingredientes:
- 500 g de harina
- 100 g de azúcar
- 2 huevos
- 1 cucharadita de sal
- 15 g de levadura seca (o 30 g de levadura fresca)
- 100 g de mantequilla (derretida)
- 150 ml de leche tibia
- 1 cucharadita de esencia de azahar (opcional, para el aroma)
- Azúcar extra para decorar
Preparación:
- En un bol grande, mezcla la leche tibia con la levadura y una cucharadita de azúcar. Deja reposar 10 minutos hasta que haga espuma.
- Añade la harina, el azúcar, la sal, los huevos y la mantequilla. Mezcla todo hasta obtener una masa suave.
- Amasa la masa unos 10 minutos hasta que esté elástica y no se pegue a las manos.
- Forma una bola y déjala reposar en un bol cubierto con un paño, durante 1 hora o hasta que doble su tamaño.
- Separa un poco de masa para hacer los “huesos” (formas decorativas).
- Forma un pan redondo y coloca las tiras encima en forma de cruz.
- Déjalo reposar otra media hora.
- Hornea a 180 °C durante 25–30 minutos, hasta que esté dorado.
- Píntalo con un poco de mantequilla derretida y espolvorea azúcar por encima.
💡 Consejo:
El pan de muerto se come con chocolate caliente o café. Su forma redonda representa el ciclo de la vida y los “huesos” recuerdan a los antepasados.
FAQ Día de los Muertos – nejčastější otázky o mexickém Dni mrtvých
Zjistěte, kdy se slaví mexický Día de los Muertos, proč není smutný, co patří na oltář na Día de los Muertos a kdo je La Catrina. Vše, co potřebujete ve zkratce vědět o nejbarevnějším svátku Mexika.
Kdy se slaví Día de los Muertos – Den mrtvých?
Oficiálně se Día de los Muertos slaví 1. a 2. listopadu, ale oslavy v Mexiku začínají už koncem října. Každý den je věnovaný jiným duším, od zvířat a dětí až po dospělé. Vrcholí 2. listopadu, kdy se věří, že všechny duše přicházejí navštívit své rodiny.
Je Día de los Muertos smutný svátek?
Ne. V Mexiku je to oslavný a radostný den, ne den smutku. Naši mrtví nás přicházejí jednou za rok navštívit, takže se těšíme, nesmutníme.
Jaký je rozdíl mezi Día de los Muertos a Dušičkami?
Naše Dušičky jsou tiché a zamyšlené. Día de los Muertos je barevný, hlasitý.
Jaký je rozdíl mezi Día de los Muertos a Halloweenem?
🎃 Halloween pochází z keltských tradic a slaví se hlavně v USA. Dnes je o strašidlech, maskách a sladkostech.
💀 Día de los Muertos má původ v Mexiku a je oslavou života, ne smrti. Rodiny staví oltáře, zdobí hroby květinami a vítají duše svých blízkých.
Zatímco Halloween se smrti spíš bojí, Día de los Muertos ji bere s úsměvem.
Co patří na oltář Día de los Muertos (ofrenda)?
Na oltář Día de los Muertos se kladou fotky zesnulých, pan de muerto, svíčky, květiny cempasúchil, cukrové lebky, jídlo, které měli zesnulí rádi, a někdy i tequila. Každý předmět má svůj význam, aby duše našly cestu domů.
Kdo je La Catrina?
Mexická La Catrina je elegantní dáma s kloboukem, symbol smrti s noblesou. Vznikla z karikatury Josého Guadalupe Posady a proslavil ji Diego Rivera. Dnes ji najdete na maskách, kostýmech i dekoracích v podstatě po celém světě.
Jak se slaví Día de los Muertos (Den mrtvých) v Mexiku?
Někde se tráví celou noc na hřbitově, jinde se slaví doma u oltáře. Některá města pořádají průvody, výstavy oltářů, soutěže o nejhezčí Catrinu a festivaly. Mexiko se na pár dní promění v nejbarevnější místo na světě a všechno voní po květinách, svíčkách a pan de muerto.
Jaký je původ Día de los Muertos?
Svátek má předhispánské kořeny. Už Aztékové slavili návrat duší ve světě Mictlán. Po příchodu Španělů se spojil s katolickým svátkem Všech svatých a vzniklo jedinečné spojení dvou kultur.
Dá se Día de los Muertos zažít i mimo Mexiko?
Ano! Oslavy se konají v USA, Španělsku, Latinské Americe i Evropě, často s průvody, maskami a výstavami oltářů. Většina mexických ambasád ve světě pořádá nějaké akce k Día de los Muertos a chystá oltáře s ofrenda.
Ale pokud chcete cítit pravou atmosféru, jeďte samozřejmě do Mexika :).
Jaká jsou nejlepší místa na Día de los Muertos v Mexiku?
Nejznámější oslavy Día de los Muertos probíhají v Oaxace, Michoacánu (hlavně město Pátzcuaro a ostrov Janitzio) a také v Mexico City, kde se například koná velký průvod Desfile de Catrinas, letos se konal 26. října. Na venkově najdete intimní, tradiční oslavy na hřbitovech, zatímco ve městech převažují průvody, hudba a festivaly. Ať už vyrazíte kamkoliv, celé Mexiko se koncem října a na začátku listopadu promění v nejbarevnější místo na světě.
Día de los Muertos v Mexiku je nezapomenutelný zážitek. Ale slavit ho samozřejmě můžete i u nás, akce k tomuto svátku pořádá nebo zaštiťuje jak Velvyslanectví Mexika, tak různá muzea, třeba Náprstkovo muzeum v Praze, i mexické restaurace nebo můžete slavit třeba v Holešovické tržnici. A já už deset let chystám ofrenda doma, nejdřív pro dědu, pak i pro obě babičky, pejsky a společnost se rozrostla i o prarodiče manžela, takový oltář si taky můžete připravit doma, máte tu návod, co tam nesmí chybět 🙂
Día de los Muertos nás učí, že smrt nemusí být temná. V Mexiku je plná světla, barev, hudby a vůní a připomíná, že láska nekončí, jen mění tvar.
Pokud vás tenhle svátek zaujal a chcete ho zažít na vlastní kůži, přečtěte si mého průvodce Mexico City nebo článek o cestování po Mexiku, kde najdete tipy, kam jet, co vidět a kde ochutnat ten nejlepší pan de muerto… nebo spíš tacos!
A jestli chcete z cesty vytěžit maximum, naučte se pár frází španělsky!
Mrkněte na moje lekce španělštiny, kde vás naučím mluvit španělsky přirozeně, porozumět místním a možná si i s nějakou Catrinou v Mexiku zatancovat! Těším se!
Co pro vás můžu ještě udělat?
KONVERZACE španělština
Rozmluvím i introverta. Bavíme se o tématech, co tě zajímají. Celou dobu mluvíme jen ŠPANĚLSKY. Vysvětluju jednoduše, opravuju hned, ale nenarušuju ti flow. Mluvíš přirozeně a nemusíš se stydět.
INDIVIDUÁLNÍ LEKCE španělština & angličtina
Učím ŠPANĚLŠTINU a ANGLIČTINU jasně, strukturovaně a zááábavně. Nepojedeme podle učebnice – vytvořím ti vlastní materiály, připravím ti taháky, vytáhnu z tebe, co z tebe zatím žádný lektor nevytáhl. Budeš chápat, proč se co děje, a konečně si ten jazyk sedne.
JAZYKOVÝ MENTORING
španělština & angličtina
Dostaneš ode mě plán, který budeš dodržovat, protože ti do toho budu kecat. Ukážu ti, co dělat, kdy to dělat a proč. Pošlu ti konkrétní materiály jako podcasty, videa, články, cvičení. A zkontroluju, že to fakt děláš!
[…] nejbarevnější, nejkrásnější a nejautentičtější podobě.Přečtěte si můj článek o Día de los Muertos a jeho symbolech, původu a […]
[…] je asi nejkrásnějším mexickým svátkem a vyplatí se být u toho. Můj článek o tom, jak Día de los Muertos vzniknul, jak se slaví, jaké jsou jeho symboly, prostě kompletního průvodce tímto fenoménem […]